|
|
Cihelný prach vznikající při broušení pálených zdících tvarovek a možnosti jeho využití
Kocmánek, Tomáš ; Sokolář, Radomír (oponent) ; Nevřivová, Lenka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá cihelným prachem, vznikajícím při broušení pálených zdících tvarovek a možnostmi jeho využití. V teoretické části práce je popsán cihelný prach, jeho vznik, základní vlastnosti. Jsou zde uvedeny některé publikované výsledky výzkumů týkajících se potencionálního využití cihelného prachu v různých průmyslových odvětvích. Také je uveden návrh využití cihelného prachu v keramickém průmyslu. V praktické části práce byly vybrány dvě pracovní hmoty a z nich vzniklý cihelný prach s odlišnou granulometrií a byl zkoumán vliv přídavku cihelného prachu do pracovní hmoty na fyzikálně – mechanické vlastnosti keramického střepu po výpalu.
|
|
|
Směsná alkalicky aktivovaná aluminosilikátová pojiva
Mizerová, Cecílie ; Bayer, Patrik (oponent) ; Rovnaník, Pavel (vedoucí práce)
První část práce představuje souhrn dosavadních poznatků o směsných dvousložkových alkalicky aktivovaných pojivech na bázi vysokopecní strusky, popílku, metakaolinu a cihelného prachu s důrazem na jejich zpracovatelnost, mikrostrukturu, mechanické vlastnosti a trvanlivost. V experimentální části byla vyrobena alkalicky aktivovaná pojiva s různým poměrem popílku a metakaolinu a byla porovnána jejich zpracovatelnost a mechanické vlastnosti. Struktura pojiva byla hodnocena rastrovacím elektronovým mikroskopem (SEM) a vysokotlakou rtuťovou porozimetrií. Z prostudované literatury i vlastních dosažených výsledků vyplývá, že kombinace jednotlivých prekurzorů má pozitivní vliv na většinu posuzovaných vlastností materiálu.
|
|
|
Vývoj podmínek peletizace vedlejších energetických produktů
Burešová, Eliška ; Batelka,, Michal (oponent) ; Sokolář, Radomír (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na zpracování vedlejších energetických produktů do solidifikované podoby. V teoretické části byly popsány způsoby odlučování jemných částic, charakteristiky a vlastnosti vedlejších energetických produktů a zařízení vhodná pro granulaci. Na základě poznatků z části teoretické byly v praktické části navrženy a vytvořeny vhodné podmínky pro peletizaci dvou typů vedlejších energetických produktů, a to cihelného prachu a elektrárenského popílku. Návrh pro popílek byl ověřen a jak vstupní surovina, tak výsledné sbalky byly podrobeny zkouškám. V souladu s výsledky je možné říci, že sbalkovaná surovina vykazuje lepší vlastnosti než surovina v původním práškovém stavu.
|
|
| |
|
|
Desky s alkalicky aktivovaným pojivem plněné dřevěnými třískami
Gajdušková, Patricie ; Vacula, Miroslav (oponent) ; Bydžovský, Jiří (vedoucí práce)
Pro výrobu cementotřískových desek se využívá jako pojivo cement, který je ovšem ekologickou zátěží pro naši planetu. Tato diplomová práce se zabývá výzkumem možnosti jeho náhrady alternativními surovinami, a to zejména těmi, které vznikají jako vedlejší produkt jiné výroby. Důraz je primárně kladen na vysokopecní strusku, teplárenskou škváru nebo také cihelný prach. V teoretické části byly zhodnoceny dosavadní studie a teoretické poznatky zabývající se alkalicky aktivovanými matricemi, které jsou doplněny o organické plnivo, jako jsou právě v tomto případě dřevěné třísky, které slouží k vyztužení desek. V rámci praktické části jsou zkoušeny výše zmíněné alternativní suroviny pro návrh receptur modifikovaných desek z alkalicky aktivovaného pojiva vyztuženého třískami. Tyto modifikované receptury jsou následně podrobeny fyzikálně-mechanickým zkouškám jako je pevnost v ohybu, modul pružnosti a další sledované parametry desek. Vybrané varianty desek byly analyzovány z hlediska mineralogického složení a mikrostruktury.
|
|
|
Binární alkalicky aktivované kompozitní materiály s cihelným prachem
Mizerová, Cecílie ; Bayer, Patrik (oponent) ; Rovnaník, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na použití cihelného prachu při výrobě směsných dvousložkových alkalicky aktivovaných pojiv se struskou, metakaolinem a popílkem. Teoretická část shrnuje současné oblasti použití keramického odpadu ve stavebnictví a technologii pojiv a předpoklady cihelného prachu pro alkalickou aktivaci. Geopolymery na bázi cihelného prachu vyrobené v experimentální části byly podrobeny zkouškám mechanických vlastností, porozity a mikrostruktury, tokové chování čerstvých geopolymerů bylo hodnoceno reometrickým měřením. V souladu s výsledky je možné říci, že cihelný prach může být vhodným prekurzorem pro směsná pojiva s metakaolinem a struskou, tyto vzorky vykázaly dobré mechanické vlastnosti i mikrostrukturu. Kombinace s popílkem byla méně vhodná kvůli rychlému tuhnutí, regulátor tuhnutí použitý v těchto pojivech způsobil značné zhoršení mechanických vlastností materiálu.
|
|
|
Vývoj vysokopevnostních betonů definovaných vlastností s využitím druhotných surovin
Ondráček, Michal ; Vítek,, Jan (oponent) ; Ďurica,, Tibor (oponent) ; Vymazal, Tomáš (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Rozvoj stavitelství je spojen i s aplikací nových stavebních metod a vývojem nových stavebních materiálů. Beton, jakožto jeden ze základních stavebních materiálů, je součástí tohoto vývoje. Zásadním zlom ve vývoji betonu a jeho vlastností nastal s používáním nových, účinnějších plastifikačních přísad. To umožnilo vyrábět betony s nižším vodním součinitelem za současného zvýšení jejich pevností. Postupně se hranice tlakové pevnosti betonu posunula o několik úrovní, kdy se v současné době běžně používají betony s pevností kolem 100 N/mm2 a při speciálních způsobech výroby betonu se pohybují pevnosti na úrovni 250 - 300 N/mm2. Negativním aspektem vývoje (ultra) vysokopevnostních betonů je jejich energetická a ekonomická náročnost. Charakteristickým rysem betonů vysokých pevností je velký obsah cementu a velmi jemných příměsí, zejména mikrosiliky. Jednou z možností jak zlepšit ekonomiku výroby těchto druhů betonů, je aplikování levnějších příměsí na bázi průmyslových odpadů. Obsahem této práce je sledování a popis vlastností vysokopevnostních betonů a práškových kompozitů, do kterých byly příměsi na bázi průmyslových odpadů dávkovány. Součástí této práce je i porovnání ekonomických parametrů jednotlivých druhů betonů.
|
|
|
Cihelný prach vznikající při broušení pálených zdících tvarovek a možnosti jeho využití
Kocmánek, Tomáš ; Sokolář, Radomír (oponent) ; Nevřivová, Lenka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá cihelným prachem, vznikajícím při broušení pálených zdících tvarovek a možnostmi jeho využití. V teoretické části práce je popsán cihelný prach, jeho vznik, základní vlastnosti. Jsou zde uvedeny některé publikované výsledky výzkumů týkajících se potencionálního využití cihelného prachu v různých průmyslových odvětvích. Také je uveden návrh využití cihelného prachu v keramickém průmyslu. V praktické části práce byly vybrány dvě pracovní hmoty a z nich vzniklý cihelný prach s odlišnou granulometrií a byl zkoumán vliv přídavku cihelného prachu do pracovní hmoty na fyzikálně – mechanické vlastnosti keramického střepu po výpalu.
|
|
|
Vývoj podmínek peletizace vedlejších energetických produktů
Burešová, Eliška ; Batelka,, Michal (oponent) ; Sokolář, Radomír (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na zpracování vedlejších energetických produktů do solidifikované podoby. V teoretické části byly popsány způsoby odlučování jemných částic, charakteristiky a vlastnosti vedlejších energetických produktů a zařízení vhodná pro granulaci. Na základě poznatků z části teoretické byly v praktické části navrženy a vytvořeny vhodné podmínky pro peletizaci dvou typů vedlejších energetických produktů, a to cihelného prachu a elektrárenského popílku. Návrh pro popílek byl ověřen a jak vstupní surovina, tak výsledné sbalky byly podrobeny zkouškám. V souladu s výsledky je možné říci, že sbalkovaná surovina vykazuje lepší vlastnosti než surovina v původním práškovém stavu.
|
|
|
Binární alkalicky aktivované kompozitní materiály s cihelným prachem
Mizerová, Cecílie ; Bayer, Patrik (oponent) ; Rovnaník, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na použití cihelného prachu při výrobě směsných dvousložkových alkalicky aktivovaných pojiv se struskou, metakaolinem a popílkem. Teoretická část shrnuje současné oblasti použití keramického odpadu ve stavebnictví a technologii pojiv a předpoklady cihelného prachu pro alkalickou aktivaci. Geopolymery na bázi cihelného prachu vyrobené v experimentální části byly podrobeny zkouškám mechanických vlastností, porozity a mikrostruktury, tokové chování čerstvých geopolymerů bylo hodnoceno reometrickým měřením. V souladu s výsledky je možné říci, že cihelný prach může být vhodným prekurzorem pro směsná pojiva s metakaolinem a struskou, tyto vzorky vykázaly dobré mechanické vlastnosti i mikrostrukturu. Kombinace s popílkem byla méně vhodná kvůli rychlému tuhnutí, regulátor tuhnutí použitý v těchto pojivech způsobil značné zhoršení mechanických vlastností materiálu.
|
host ::
RSS.